I Ptáčka v černém fraku a se žlutým zobákem pozná snad každý. Ale i když patří k nejhojnějším obyvatelům zahrad a městské zeleně, na krmítku ho neuvidíte. Způsob přikrmování kosů, stejně jako třeba u pěnkav, tak vyžaduje přípravu pozemního krmítka.
Kos černý – samice
Vzhled: Samce kosa si nelze pro jeho černé zbarvení a žlutý zobák splést. Mají také žlutý kroužek kolem očí a nezřídka lze spatřit kosa s bílými pírky kdekoliv na těle.
Samičky jsou méně nápadné – mají tmavohnědé peří a nemají tak nápadně žlutý zobák jako samci.
Chování: Kosové byli dříve výhradně lesními ptáky a byli velmi plaší. Dnes se s nimi můžete setkat v blízkosti svých obydlí – na zahradách, v parcích a v městské zeleni. Přítomnost člověka jim nevadí a lze je pozorovat docela zblízka.
Co se chování týče, jsou poměrně dominantní, a to jak vůči jedincům svého druhu, tak i vůči ostatním ptákům. Především v zimě při krmení se neradi nechávají vyrušovat.
Přečtěte si také:
Přikrmování přezimujících ptáků – díl 3.: Brhlík lesní
I když jeho jméno napovídá, že jde o ptáka žijícího spíše v lese, stejně jako spousta dalších lesních ptáků se i on naučil žít v blízkosti lidských obydlí. Především v zimě nepohrdne něčím na zob na krmítku.
Nejlepší je chránit krmení stříškou
Stříška ke krmení ptáků na zemi (zdroj: ČSO)
Kosové nelétají na krmítka jako např. sýkorky. Potravu sbírají na zemi nebo oďobávají na větvích. Proto je vhodné připravit jim chráněný prostor na krmení, aby jim potrava nemokla nebo nezapadala sněhem. Stačí na zemi udělat stříšku o rozměrech přibližně 1x 1 metr.
