I k nám do vsi dorazil pokrok. Hospodář Petr se po dlouhém přemýšlení a několikanásobném prověřování finančních možností rozhodl pořídit si robota. Samozřejmě ne kuchyňského. Pod pojmem “robot” se v zemědělství rozumí automatické dojicí zařízení.
Čtěte také:
Fany: Farmaření po holandsku
V polovině března byla farmářka odeslána do zahraničí na pracovní víkend. Rozhodla se vyrazit dřív a objevit něco z krás této země.
Připojte se k našim fanouškům na Facebooku!
Mějte přehled o aktuálních článcích, prohlížejte krásné fotografie, vtipná videa a zajímavosti z organizací na ochranu zvířat!
DeLaval
DeLaval
Gustaf de Laval (1845-1913), ve Švédsku narozený potomek francouzských emigrantů, vystudoval inženýrství, později se stal doktorem filosofie a byl členem Královské švédské akademie věd. Do historie se zapsal vynálezem odstředivky a parní turbíny. Pro nás zemědělce je jeho největším vynálezem dojicí stroj, který si prvně nechal patentovat v roce 1894. Mimo jiné založil i firmu Alfa Laval. Tato firma je hnací silou ve výrobě mléka již více než sto let a dnes patří do švédské skupiny Tetra Laval Group, sdružující ještě společnosti Tetra Pak a Sidel. DeLaval obchoduje na více než 100 trzích po celém světě.
Lely
Lely Astronaut
Na počátku stojí dva vlámští bratři, Cornelis a Arij van der Lely, kteří se odmalička zajímali o to, jak ulehčit zemědělcům tvrdou práci. V roce 1948 společně s vynálezem shrnovače (nahrabávač sena) založili společnost Lely. O deset let později se posunuli dále s vynálezem postřikovače (rozprašovač hnojiv) a za dalších deset let definitivně dobyli trh strojem Lelyterra, bránami k vláčení polí. V roce 1992 byl uveden na trh dojicí robot “Lely Astronaut”, který farmáři označili za nejvýznamnější počin 20. století v oblasti mléčného hospodářství. Společnost Lely je dodnes rodinným podnikem, v čele stojí Alexander van der Lely, Cornelisův syn.
Tolik stručný výlet do historie. V praxi to ale žádný pohádkový příběh není. Již druhý měsíc se na statku kope, bourá, staví, dláždí, maluje. Krávy musí chodit na dojírnu jinak, než jsou zvyklé, což ze začátku nevzbuzovalo velké nadšení jak mezi nimi, tak mezi hospodáři, kteří je neustále museli přemlouvat k pohybu. Musela se přestěhovat místnost, kde hospodář vyráběl sýry. V dohledné doně budeme muset předělat koním a kravám výběhy, protože vchod do dojírny bude z druhé strany. Nikdo z nás si nedokáže představit, jak to celé dopadne.Jsem na to zvědavá. Zatím ještě ani nevím, jakou značku robota vlastně budeme mít. Natož co budou krávy říkat, až jim struky bude obstarávat laser, nikoliv ruka hospodářky. A já úspěšně zapomenu vše, co jsem se ohledně dojení zatím naučila. Ne že bych byla nějaký znalec. Ale v dnešní době automatů a supermarketů, kam chodíme pro mléka v krabicích od Tetra Pak, je celkem fajn pocit vědět, že v nouzi si člověk to mléko z krávy vydoluje sám, bez pomoci robota.
