Patří k jedněm z nejúchvatnějších divů přírody a na Zemi jich je asi 700. Nejvíce jich ale není na Islandu, jak by se leckdo mohl domnívat. Na tomto nevelkém ostrově se nachází asi jen tři desítky činných gejzírů, zato horkých pramenů je tu několik set.
Čtěte také:
Jak vzniká gejzír
Voda ze zemského povrchu prosakuje hluboko do země a dostává se až do míst, kde horniny na vysoké teploty zahřívá zemské magma. Tady dochází k ohřátí vody nad bod varu, přičemž se mění v páru a rychle zvětšuje objem. Pod velkým tlakem pak pára vytlačuje vodu na povrch.
Jedná se o přírodní děj, který vyžaduje velmi specifické podmínky. Gejzíry se nejčastěji váží k místům sopečné činnosti, kde je velká zásoba podzemní vody, vysoká teplota a horniny, které umožňují vodě prostupovat na povrch.
Gejzíry se v mnoha ohledech liší – výškou, množstvím tryskající vody a tak dále. Například největším gejzírem na světě je Steamboat gejzír, který tryská do výše až 100 metrů. Největší objem vody najednou pak dokáže vychrlit gejzír Gyant. Nejznámějším gejzírem na světě je ale Old Faithful v Yellowstonu, který každých 76 minut vytryskne do výše mezi 30 a 55 metry.
Gejzír – indikátor zemětřesení
Vědci zjistili, že gejzíry mohou předznamenat zemětřesení větším objemem tryskající vody nebo častějším intervalem tryskání. Například dva dny před obrovským zemětřesením o síle 7,1 stupňů Rychterovy stupnice, které v říjnu 1989 postihlo San Francisco, gejzír Old Faithful chrlil mnohem více vody a po delší dobu než obvykle.
Studie, provedené ve Spojených státech o tři roky později, potvrdily, že gejzíry jsou jako indikátor zemětřesení spolehlivé.
Horká voda k vytápění i k pečení chleba
Geotermální energie lidé využívali už od pradávna. Například na Islandu probíhalo osidlování právě v blízkosti gejzírů, zatímco ve zbytku Evropy lidé vyhledávali úrodná okolí řek.
Gejzíry a horké prameny se využívají jako zdroj energie už od středověku. Geotermální voda se prý v dřívějších dobách využívala třeba k vyhřívání pecí na pečení chleba.
Dnes se geotermální voda využívá i k vytápění (na Islandu dávají teplo 80 procentům domácností). Někde je ale voda tak horká, že k vytápění využita být nemůže, a tak slouží například k pohonu turbín a podobně.
Geotermální energie je čistá a šetrná k životnímu prostředí, má ale i své nevýhody – třeba to, že se gejzír za několik desetiletí vyčerpá a další desetiletí trvá, než se opět stane činným.
