Profesor Lauri Oksanen z univerzity v Turku přišel se zajímavým objevem. Podle něj mají sobi, spásající vegetaci v severských oblastech, zásadní vliv na oteplování klimatu. Spolu se svým týmem porovnal výsledky z oblastí, kde se sobi nepasou, s plochami, které spásají. Výsledky prý hovoří jasně.
Vědci vysvětlují, že rostliny absorbují sluneční energii, což vede k zahřívání jejich okolí, a tím i k oteplování klimatu. Sobi, kteří tuto vegetaci spásají, ji udržují a snižují množství zadržovaného tepla.
Vědci porovnali výsledky z oblastí v Norsku, kde se sobi nepasou, s finským územím stejného charakteru, kde vegetaci spásají. Zarostlá norská území prý vyzařují daleko více tepla.
Profesor Oksanen uvedl, že teplotní rozdíl mezi norskými a finskými oblastmi během tří jarních měsíců (března až května) je tak velký, že může napomoci odtátí až jednoho kubického kilometru ledu.
Čtěte také:
Spásání lišejníků má opačný efekt
Výsledky zkoumání finských vědců dokládají i další poznatky – například, že zatímco sněhová pokrývka sluneční energii neabsorbuje, protože odráží sluneční paprsky zpět do kosmu, lesnaté oblasti mají opačný efekt.
Jediné rostliny, které, na rozdíl od stromů a keřů, teplo odrážejí, jsou lišejníky. Ty ale naopak sobi nejvíce spásají a jejich vliv na oteplování klimatu se tak mění.
Profesor Oksanen v souvislosti se zadržováním tepla v lesích také poukázal na skutečnost, že vysoušením mokřadů a s ním souvisejícím rozšiřováními lesních porostů v severských oblastech člověk přispívá k oteplování klimatu.
