Říká se, že vlaštovky do domu přinášejí štěstí a jejich věrnost rodnému hnízdu, stejně jako partnerovi, symbolizuje lásku k domovu a věrnost v lidském soužití. Nutno však podotknout, že lidé si ptačí věrnost poněkud idealizují – ve skutečnosti to s ní tak růžové není.

 

Řada lidí, kteří mají u obydlí vlaštovčí hnízdo, každoročně netrpělivě očekává návrat těch ‘svých’ vlaštovek. Říká se totiž, že pár se vždy vrací do stejného hnízda vychovat další generaci, což je spojeno i s pověrou o vlaštovčí věrnosti.

Ve skutečnosti je to tak, že na stejné hnízdo se vrací sameček. Přilétá přibližně dva týdny před samičkou, aby hnízdo opravil a připravil vše na hnízdění. Tady ale romantický příběh o věrnosti končí…

 

 

Vlaštovčí nevěrníci a nevěrnice

Sameček ve svém hnízdě každoročně nezahnízdí se stejnou samičkou, se kterou vyvedl mladé v předchozím roce. Po příletu samiček tak námluvy probíhají nanovo.

O vlaštovkách se sice říká, že jsou sociálně monogamní, platí to ale jen na danou hnízdní sezónu, kdy pár společně pečuje o hnízdo a odchovává mladé. I tak jsou ale vlaštovky s věrností na štíru.

Jak uvádí ornitolog Jaroslav Cepák v časopisu Ptačí svět 2/2012, při odchytu vlaštovek v hnízdní kolonii na statku v jižních Čechách, čítající asi 30 párů, bylo zjištěno, že přibližně třetina z mláďat v hnízdě není potomky otce, který o ně pečuje.

V jiné hnízdní lokalitě zase bylo při odchytu zjištěno, že kolonie čítá větší počet samečků než samiček. Tito ‘volní’ samečci se pak snažili spářit se samičkami, které už byly zadané.

 

Foto: Mittg, Wikimedia