Členy Sekce na ochranu koček při Svobodě zvířat znechutil případ, který ukazuje, že ani ‚ochránci zvířat‘ nejsou vždy ochránci na plný úvazek a ve skutečnosti chrání jen některá zvířata.

Z Kočíci.cz nám přišel následující e-mail: “Máme v depozitu dvě koťata, která se dostala až do novin a spustila tak běh událostí, které zřejmě nebudou některým jejím účastníkům milé.”

 

 

Pes může být zvíře v nouzi, ale kočka ne?

“Jedna mladá Plzeňanka našla ve své zahradě v krabici pohozená čtyři koťata. Nechat si je nemohla a tak se vydala hledat náhradní řešení. Celá její anabáze – se šťastným koncem pro zvířata – je popsaná v regionálním týdeníku 5+2 dny pro Plzeň, v článku z 9. 8. 2012 na titulní straně (viz zde a zde).

Nálezkyně – paní Broulíková – zamířila do útulku, aby opuštěným koťatům zajistila dočasnou péči. Její první cesta mířila do útulku ZVÍŘATA V NOUZI. “Je to nový útulek, vybudovaný nedávno za desítky milionů korun. Jeho zřizovatelem je město Plzeň,” vysvětlují pracovníci Sekce na ochranu koček při Svobodě zvířat. “Tady ale nepochodila. Útulek pro ZVÍŘATA V NOUZI je prý určen výhradně psům – kočka zřejmě není považovaná za zvíře, které by mohlo být v nouzi…”

Bezradné ženě se čtyřmi opuštěnými koťaty ale v útulku alespoň doporučili, aby se obrátila na Občanské sdružení KOČKA MEZI LIDMI, které provozuje kočičí útulek dotovaný magistrátem města Plzně. Ale i to mělo háček. “K jejímu velkému rozčarování i odsud odešla s nepořízenou. Útulek momentálně procházel karanténou, což se dá jistě pochopit, ale osobní jednání nebylo podle jejích slov právě profesionální.”

 

V Plzni žádné opuštěné kočky nejsou

Důvod, proč koťata druhý útulek odmítl převzít, odbor životního prostředí okomentoval následovně: “Často se setkáváme s případy, kdy lidé najdou koťata a myslí si, že jsou opuštěná, ale přitom nejsou a jejich matka se od nich jen vzdálila. V případě, že jsou zvířata nalezena v krabici, pak se lze domnívat, že byla skutečně vyhozena, ale i v takových případech se nám nakonec mnohdy potvrdilo, že je lidé sebrali odněkud z dřevníku nebo sami byli majiteli koťat, jen se jich potřebovali zbavit.”

Nad takovým vysvětlením pracovníci Sekce na ochranu koček jen nevěřícně kroutí hlavou. “V Plzni vlastně téměř žádné opuštěné kočky, kocouři a koťata nejsou. To lidé se mýlí. Nerozpoznají bezprizorní zvíře a odnáší pak NEOPUŠTĚNÁ koťata nebo kočky. Popřípadě se snaží nastrčit kočky vlastní. Tato zvířata pak zabírají místo v útulku. – Lze to považovat za výsměch nám všem, kdo se už roky staráme o opuštěná, bezprizorní a často týraná stvoření. Denně vidíme jejich trápení a utrpení, snažíme se alespoň to zmírnit. Chceme jim změnit život, někdy se nám to daří více, někdy méně. Ale nám jde skutečně o kočky….”

Paní Broulíková nakonec zkontaktovala Sekci na ochranu koček při Svobodě zvířat, kde si dvě ze čtyř koťat ponechali. Všechna koťata převzít nemohli, protože útulek už tak praská ve švech. Paní Broulíkové se brzy pro zbylá dvě koťátka podařilo domov naštěstí najít. Peripetie kolem případu ji ale tak znechutili, že se o ně rozhodla podělit skrze média.

 

Autor: Kočíci.cz, ab
Foto: Wikimedia