Štěpnice, to je taková veliká zahrada, kde je plno stromů, trávy, květin, zeleniny, hromádek od krtků a práce. Ovšem také stejné množství zvířátek vzdušných (čili hmyzu a ptactva), přízemních i podzemních, kupříkladu už zmiňovaných krtků. Naopak dobrovolníků, kteří by to celé obdělávali a potem kropili, těch je neustále pomálu. Nu a do téhle štěpnice nám jednoho odpoledne přiletěla kachna.

Tenkrát jsem se zrovna zaobíral česáním ostružin. Šup jedna do košíčku, šup druhá do pusy. Najednou slyším zvuk, jako když se splaší letadlo. Vrrrrrr! Nebylo to letadlo, byla to sousedovic kachna. Vlastně spíš kačenka, taková malá, nenápadná. Ještě nedávno měli sousedé spolu s ní ve své štěpnici i několik hus. Kačka chodila všude za nimi, takže vzniklo zvláštní, nesourodé „stádečko“. Čtyři  bílí obři a jeden hnědý trpaslík. Teď se asi cítila osamělá, a tak, vida, že se u sousedů něco děje, přeplachtila plot a po zbytek odpoledne nám dělala společnost.

Ani teď vlastně netuším, byl-li to kačer, nebo kachna. Co ale vím, že je to tvor nadmíru společenský (neustále se držela blízko někoho z nás) a taky mlsný. Hodil jsem jí zkusmo do trávy jednu ostružinu. Chlamst! Druhou sezobla přímo z mé dlaně a třetí si už utrhla sama. Ještě víc jí chutnaly odřezky kukuřice.

Taky jsem si uvědomil, že po všech stránkách je kachna tvor veselý. Už třeba zobák svým tvarem dodává kačce vzezření, jako by se neustále usmívala. Pak ta půvabná, mírně kolébavá chůze. Nu a když začne kvákat, zní to, jako by se něčemu smála. Možná i proto je mi nesmírně sympatická.

Sousedovic kachničku už samota netrápí. Trávou se prohání s novou kamarádkou, malou šedou kozičkou.

 

Máte taky zajímavý příběh? Zažili jste se zvířátky něco zajímavého? Nebo máte kuriózní fotku? Chcete-li se s námi podělit, napište nám na e-mail info@vlastovka.info a my váš příspěvek uveřejníme!