Pašijový týden: Velikonoční zvyky den za dnem

velikonocni_vajickaVelikonoce jsou důležitými křesťanskými svátky, ale také oslavou příchodu jara. Proč si je tedy nezpestřit dodržováním zvyků, které s těmito svátky mají spojené křesťané i pohané?

 

Velikonoce vždy připadají na první neděli po rovnodennosti a prvním jarním úplňku. Týden před touto nedělí křesťané označují jako pašijový a připomínají si v něm zradu, ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce slavili i pohané. Pro ty velikonoční týden začínal žlutým, někdy též modrým pondělím, které spolu se šedivým úterým bylo vyhrazené úklidu domácnosti.

 

Přečtěte si také:

velikonoce_vajicka_oseni_kosikVelikonoční tradice a oslava svátků jara v historii

Svěcení kočiček, koupel v živé vodě, uhlíky z Jidášova ohně nebo význam včelích produktů o Velikonocích – to jsou tradice, které možná neznáte.

 

Škaredá nebo též sazometná středa

Středa před zeleným čtvrtkem původně v křesťanských svátcích neměla svůj název, získala jej až později. Škaredou ji lidé označili proto, že jde o den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Říká se jí také sazometná, protože je vyhrazena úklidu a především pak vymetání sazí. Často je zaměňována s Popeleční středou, která je však prvním dnem 40denního půstu před oslavou velikonočních svátků.

 

Zelený čtvrtek

Kdo chce, aby mu stromy daly bohatou úrodu, musí na Zelený čtvrtek vstát už před rozbřeskem a zatřást všemi stromy v zahradě.

V tento den bychom se také měli postit. Důležitá je zelenina a zelená strava – třeba salát ze špenátu, zelí nebo kopřiv. Zaručí vám to zdraví po celý rok.

Na Zelený čtvrtek si křesťané navíc připomínají poslední večeři Páně, na níž Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer odlétají zvony do Říma a až do Bílé soboty jejich hlas nahradí zvuk řehtaček, jimiž děti zahánějí zlé síly.

jidase_pecivoOdpoledne Zeleného čtvrtka dříve měli lidé volno. Jako připomínku Jidášova škaredého skutku pekli jidáše – pečivo z kynutého těsta, které se po upečení potíralo medem. Dodnes se peče ve tvaru písmene J nebo uzlu, který připomíná provaz, na kterém se Jidáš pod tíhou svědomí oběsil. Říká se, že kdo jidášky na Zelený čtvrtek pojídá, ten bude ochráněn od všeho zlého.

A ještě jedno důležité upozornění: Na Zelený čtvrtek se s nikým nehádejte, aby se vám nesváry celý rok vyhýbaly, a hlavně nikomu nic nepůjčujte.

 


 

Velký pátek

O Velkém pátku ve tři hodiny odpoledne na kříži zemřel Ježíš Kristus. Křesťané si proto v tento den jeho smrt připomínají církevními obřady a postí se.

Pohané měli tento den zase spojení s kouzly. Podle pověr se otevírají skály a hory, které ukrývají poklady. Také hora Blaník by se měla na Velký pátek otevírat. Pohané také věřili, že se voda v pramenech mění na víno.

 

Bílá sobota

Bílá sobota je dnem, kdy křesťané oplakávali Ježíše Krista, a proto se nekonaly žádné církevní obřady. Zvony se vracejí z Říma a končí půst.

Tento den získal své jméno podle toho, že se bílily a vyklízely světničky – nejen, aby se očistili po zimě, ale aby zároveň byly připravené na Boží hod velikonoční.

Ačkoliv někteří snaživci si dnes připravují pomlázky třeba i týden dva dopředu, právě Bílá sobota by měla být tomuto zvyku vyhrazena. Je také nejvyšší čas na barvení vajíček.

 

Přečtěte si také:

kralik_velikonocni_vajickaBeránek, zajíček, vajíčka – co znamenají velikonoční symboly?

Co pro naše předky beran, zajíc a vajíčko znamenali a proč jim vůbec přisuzovali konkrétní významy?

 

Boží hod velikonoční

Ze soboty na neděli je Velká noc – Ježíš Kristus totiž vstal z mrtvých. To byl a stále je pro křesťany důvod k oslavě. Pečou se beránci, mazance, chléb a další dobroty. Lidé si je nechávají posvětit – především pak beránka. Říká se, že kdo pojí posvěceného beránka, ten najde ztracenou cestu.

 

Velikonoční pondělí

pomlázka-obrazekV tento den oslava svátků jara vrcholí, jde už ale čistě jen o lidové pojetí. Ženy a dívky jsou ošlehány čerstvými vrbovými proutky, aby byly celý rok zdravé. Podle některých vysvětlení tato tradice symbolizuje oplodnění, a proto také ženy a dívky za pošlehání muže a mládence obdarovávají vajíčky. Někde je pomlázka spojena i s poléváním vodou – někde polévají muži ženy, jinde je to naopak.

 

Foto: Wikimedia, pixaby.com (některá práva vyhrazena)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *