Smutný rekord: Záchranné stanice loni ošetřily nejvyšší počet živočichů

Národní síť záchranných stanic živočichů, která funguje pod Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), loni ošetřila o 2000 zvířat víc než v roce 2014. Trend rostoucího počtu zvířecích pacientů tak pokračuje. A jak uvádí Zdeňka Nezmeškalová z ČSOP, do záchranných stanic se živočichové dostávají většinou vinou člověka.

 

Záchranné stanice ČSOP loni pomohly 18 949 zvířatům v nouzi. Toto číslo ale uvádí jen počet živočichů ošetřovaných ve stanicích, nezahrnuje případy, kdy záchranáři vyjížděli do terénu kvůli přesunům živočichů – např. obojživelníků migrujících přes frekventované silnice, stěhování netopýřích kolonií z nevhodných míst a podobně. Po započtení těchto výjezdů by se jednalo o více než 30 000 případů.

Dobrovolníci ze záchranných stanic navíc často pomáhají i při odchytu domácích, hospodářských a exotických zvířat.

 

Přečtěte si také:

Záchranným stanicím živočichů přibývá pacientů a ubývá peněz

Počet zvířecích pacientů rok od roku roste a stanice se potýkají s nedostatkem peněz, kvůli kterému musejí propouštět a některým hrozí i zánik.

 

 

Největší počet pacientů tvoří ptáci

Více než 12 000 pacientů záchranných stanic byli ptáci, nejčastěji poštolky, kosové, rorýsi a káně. „Zhruba 40 procent celkových příjmů tvořila mláďata, v drtivé většině sebraná zcela zbytečně. Přibližně třetina volně žijících zvířat po přijetí uhynula či musela být utracena,“ uvádí Zdeňka Nezmeškalová.

[bctt tweet=“40 % příjmů záchranných stanic živočichů tvořila mláďata sebraná lidmi v přírodě zbytečně.“]

Nejčastějšími příčinami příjmu zvířat jsou zranění způsobená střetem s dopravními prostředky, u ptáků nárazy do prosklených ploch a popálení od drátů elektrického vedení, dále pády do jímek, šachet a komínů. U vodních ptáků přibývá případů poranění rybářskými háčky a omotání vlasci.

 


Do přírody se vrátila polovina pacientů

Přibližně 50 procent zvířat krátkodobě či dlouhodobě ošetřovaných v záchranných stanicích se podařilo vrátit zpět do přírody. Kolem 400 zvířat však zůstává ve stanicích s trvalým handicapem a budou dále pomáhat např. při osvětě veřejnosti a v rámci ekologických kroužků pro děti, nebo, najde-li se pro ně pár, odchovají mláďata, která budou moci být vypuštěna do přírody.

Osud zbylých pacientů, kteří stále zůstávají v péči ošetřovatelů, je podle Zdeňky Nezmeškalové nejistý a co s nimi bude, ukáže čas.

 

Foto: Lukasz Lukasik, Wikimedia (některá práva vyhrazena)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *