20. říjen je Dnem stromů. V ČR se o jeho znovuzavedení zasloužil Václav Větvička

Den stromů je svátkem, který se ve světě slaví od poloviny 19. století a má lidem připomenout, jaký význam stromy mají pro životní prostředí i pro člověka samotného. V každé zemi připadá na jiný den, v závislosti na klimatických podmínkách – v České republice je to 20. října. Slavíme jej však teprve 15 let, protože za minulého režimu byl u nás zrušen.

 

Tradice slavení Dne stromů byla v České republice obnovena až v roce 2000, a to z iniciativy známého botanika RNDr. Václava Větvičky a dřevořezbáře Martina Patřičného. Spolu s námi 20. října tento svátek slaví také Slovensko a Polsko.

Základy svátku položil americký novinář J. Sterling Morton, když v okolí své usedlosti ve státě Nebraska začal vysazovat stromy. Jeho okolí totiž bylo bohapustou krajinou bez stromů a Morton se to snažil změnit. Už 10. dubna 1872 proběhl v Nebrasce první ‚Arbour Day‘, během něhož obyvatelé po vzoru Mortona vysadili přes milion stromů.

 

Čtěte také:
Muž, který sázel stromy: Kouzelný příběh o lásce k přírodě a silné vůli

Poetický a okouzlující příběh o tom, jak jeden obyčejný člověk našel smysl svého života v sázení stromů.

 

Lidé by si stále měli připomínat význam stromů

Vztah lidí ke stromům se stále mění. Současná společnost se k nim chová poněkud macešsky. Nejen, že se jen málokde (např. ve městech) dočkají péče, kterou potřebují, ale mnohdy lidem vadí – překážejí stavbám, stíní, padá z nich listí. Jejich ekologický, krajinotvorný a hospodářský význam je mnohdy redukován jen na využití dřeva jako suroviny k průmyslovému využití nebo k topení.

Takový postoj lidí se snaží změnit ekologické organizace, jako je Nadace partnerství nebo Arnika. Známé jsou především popularizační ankety jako Alej roku nebo Strom roku.

 


V čem je ale přístup České republiky ve světovém měřítku ojedinělý, je pozornost, jaká je věnována památným stromům. Ty jsou u nás dokonce chráněné zákonem.

Máme celou řadu památných stromů, které jsou i několik set let staré. K nejstarším patří například lípa v Klokočově na Havlíčkobrodsku, které se také přezdívá tisíciletá nebo Karlova – Karlova proto, že se pod ní údajně zastavil i sám císař a král Karel IV. Podle odborníků je tento strom, s obvodem kmene 888 cm a výškou 19 metrů, opravdu tak starý, že by dobu vlády Karla IV. pamatuje.

 

Foto: Bert Kaufmann a Petr Kadlec, Wikimedia (některá práva vyhrazena)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *