Láska je láska – má vliv na úspěch reprodukce, zjistili vědci

Má láska a zamilovanost praktický význam pro zachování živočišných druhů? Přesně tuto otázku si položili němečtí etologové a evoluční biologové. Zdá se, že odpověď je snadná – ano, má. Jenže problematika vzájemných sympatií a úspěšnosti při zakládání nové generace je, jak se ukázalo, mnohem složitější.

 

Sympatie a zamilovanost k sobě přibližují dva jedince a jsou tak podstatným základem pro jejich další soužití a založení rodiny. Jenže u nás lidí to funguje i jinak – když nemůžeme sehnat někoho, do koho bychom se zamilovali, začneme v zájmu založení rodiny uvažovat racionálně a city mohou jít stranou. Takže není láska nakonec jen nadbytečný emocionální stav?

A jak je tomu u zvířat? Na to se snažili přijít němečtí vědci. Zaměřili se na ptáky. Ke svým pokusům si vybrali zebřičky pestré – jde totiž o ptáky, kteří žijí převážně monogamně, o ptáčata pečují společně a poslední slovo při výběru partnera mají samičky (je přitom známo, že co samička, to jiný vkus).

 

Čtěte také:
Vědci: Netopýři při lovu využívají efektu pytlíku čipsů

Vědci přirovnávají tuto netopýří techniku lovu otevření pytlíku s brambůrky v kině. Jestliže sedíte ve ztemnělém sále a někdo v okolí otevře sáček s čipsy, ihned podle známého zvuku vyhodnotíte…

 

S ‚vnuceným‘ partnerem se snížila hnízdní úspěšnost

Vědci udělali pokus s dvaceti páry zebřiček. Nejprve velkou skupinu ptáků nechali, aby si vybrali partnera podle své chuti. Poté vybrali deset samiček, k nimž přiřadili náhodně vybraného protějška, a dalších deset párů, které se daly dohromady samy.

A co se stalo? Samice zprvu na své ‚vnucené‘ partnery reagovaly netečně, po čase je však přijaly. I když jejich přístup k nim byl o poznání chladnější než k samečkům, které si samy zvolily, časem se s nimi začaly pářit a dokonce zahnízdily.

 


Další rozdíly se ukázaly při snůšce a odchovávání mláďat. Uměle vytvořené páry měly o 37 % menší odchov než páry, které se vytvořily samy. Měly menší snůšku, třikrát více neoplodněných vajec a vysokou mortalitu mláďat – některá uhynula ještě před vylíhnutím, jiná do 48 hodin po vylíhnutí.

Kromě toho se ukázalo, že samečci z uměle vytvořených párů byli méně ochotni pečovat o společná mláďata. U obou jedinců pak byl patrný vyšší sklon k ‚záletům‘.

Vědci připodobnili chování pozorovaných ptáků k lidskému. Jak ve své studii uvedli, výsledky svého bádání porovnali se studiemi lidského chování a dospěli k závěru, že láska je sice složitý proces, ale z hlediska reprodukce je její význam nezanedbatelný.

 

Foto: 1. Bcow, fickr.com (některá práva vyhrazena), 2. Keith Gerstung, Wikimedia (licence: některá práva vyhrazena)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *