Ptákem roku 2015 je potápka černokrká. Dříve hojná, dnes téměř neznámá

Česká společnost ornitologická (ČSO) každoročně na začátku února vyhlašuje ptáka roku. V rámci kampaně, jíž chtějí ornitologové upozornit na vzácné ptačí druhy, pro rok 2015 vyhlásila potápku černokrkou – méně známý a ohrožený druh, který je ztělesněním problémů, ve kterých se nacházejí české a moravské rybníky.

 

Potápka černokrká je dnes veřejnosti téměř neznámá, přesto, že dříve u nás bývala celkem hojná. Titul ptáka roku si tak rozhodně zaslouží. Díky němu o sobě dá vědět a upozorní na problémy, které je třeba v krajině řešit, aby se u nás potápkám opět dařilo. A jak ornitologové s nadějí dodávají, na záchranu potápek černokrkých rozhodně ještě není pozdě.

 

Čtěte také:
Rok čápů: ČSO zvolila ptáka roku 2014, oznámila sčítání čápů a zahájila fotosoutěž

ČSO vyhlásila hned dva ptáky roku – čápa bílého a zároveň i jeho příbuzného čápa černého. Tato volba svědčí o tom, že letošní ročník bude mimořádný. A to například i tím, že čáp bílý byl, jako vůbec první druh, zvolen již podruhé. Tím ale překvapení nekončí.

 

Představujeme břehuli říční, ptáka roku 2013

Ptákem roku 2013 se stala břehule říční, menší příbuzná vlaštovky obecné. Břehule byly vybrány proto, že jejich populace se stále zmenšuje a záleží jedině na člověku, zda se tento trend podaří zastavit.

 

 

Hlavní problémy: Intenzivní chov kaprů a fosfor ve vodě

Počty potápek černokrkých se u nás v uplynulých letech dramaticky měnily. V 50. a 60. letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít celkem jen 50 hnízd. „Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Podobná situace není ani v okolních zemích, například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Potápky černokrké jsou vázané hlavně na čisté rybníky, kde loví drobné korýše a larvy hmyzu. Pokles jejich počtu ukazuje, jak špatný je stav českých rybníků. ČSO, která se nyní zaměřuje na ochranu mokřadů, je tak ptákem roku nezvolila náhodou.

Hlavní příčinou úbytku potápek je intenzivní chov kaprů. Pokud jich je v rybníce moc, kalí vodu a zcela mění složení živočichů i rostlin ve vodě. Dalším problémem je nadměrné množství fosforu, který se do vody dostává z okolních polí. Kvůli fosforu ve vodě ubývá kyslík a rybníky se mění v páchnoucí hnědou břečku.

„Potápka černokrká je tak příkladem nutnosti komplexního přístupu k ochraně přírody a krajiny – ač se jedná o druh striktně vázaný na vodní prostředí, některé příčiny jejího úbytku leží i daleko od rybničních břehů,“ říkají ornitologové. „Pokud dokážeme vytvořit prostředí vhodné a atraktivní pro potápky, pomůžeme tím i celé řadě dalších, na mokřady vázaných druhů. Celkově pak bude naše krajina bohatší a krásnější – nemluvě o možnosti vykoupat se v čistém rybníce. Že nejde o utopii, ukazují zkušenosti z několika rybníků, kam se snížením rybích obsádek a vhodnou úpravou okolí podařilo rychle vrátit dřívější kypící život. Jsou to ostatně ta místa, kde se dodnes můžeme setkat i s letošním ptákem roku (například Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, Lednické rybníky, rybník Řežabinec na Písecku, rybník Rod na Třeboňsku, Bohdanečský rybník, extenzivněji využívané rybníky v Poodří).“

 

Foto: Petr Salinger, petrsalinger.cz, Martin Mecnarowski, photomecan.eu (licence: všechna práva vyhrazena)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *