Fany: Když se nerodí

Přes léto produkce telecího výrazně klesá. Průměrná kráva dá při březosti trvající 9 měsíců jedno tele ročně. No a na statku „U hospodáře Petra“ období masové porodnosti obvykle připadá na listopad, prosinec a leden. K velké nelibosti farmářky, která má v zimě už beztak méně času na ježdění, neboť je od pěti tma, a k tomu se ztrojnásobuje práce u lopaty.

 

V posledních letech byl počet telat v zimním období kolem dvaceti kusů, zatímco v letním období tři až pět. Podle zákonů přírody by poměr mezi narozenými býčky a jalovičkami měl být přibližně 50:50. Tento poměr může narušit umělé vyvolání říje, kdy se krávě napíchají hormony, což se nedoporučuje ze dvou důvodů:

1) Po jednom umělém zákroku se říje již musí uměle vyvolávat po celý zbytek reprodukčního života krávy.

2) Z takovýchto říjí se z nezjištěných příčin rodí převážně býci, což je chovateli mléčného skotu, tedy dojnic, k ničemu.

O jiném důvodu nám nebylo nic známo do letošního května, kdy se začala rodit telata po špičkovém a drahém německém plemeníkovi Braun Swiss. Samozřejmě jsme si býka nepůjčovali z Německa, oplodnění obstarával pan Býk, jak hospodář trefně říká inseminátorovi. Prvních několik narozených kusů bylo býčků, což hospodáře moc nepotěšilo., inseminace není levná záležitost a pak se narodí něco, co nemůžete zužitkovat. Tedy aspoň ne na mléčnou produkci, řezník to samozřejmě zužitkuje.

 

Čtěte také:
To je ale nadělení! Sedm pandích mláďat najednou

Je všeobecně známým faktem, že rozmnožování pand je velmi problematické. Když se pak narodí sedm mláďat téměř najednou…

 

Fany: Jak se koníci koupou

Nemyslete si, že jde o takovou proceduru, jakou si představujeme my lidé

 

No a rodilo se dál, jeden, dva kousky měsíčně… a neustále samí býčci! Někdy v srpnu jsem hospodářovi začala tvrdit, že dostal vyselektované – pouze samčí – spermie. Přece jenom, pět býků po sobě, to není běžný postup přírody. Hospodář, patrně vzpomenuv historii a vymírání rodů po přeslici, stále doufal, že jde o jakýsi rozmar přírody. Jak šel čas, rozmary přírody vystřídalo neblahé tušení podvodu při prodeji inseminačních dávek. Koneckonců, z Německa se do Čech často vozí produkty II. kategorie, protože to nejlepší si domácí nechají pro sebe, tak proč by se toto pravidlo nemohlo týkat i umělého oplodnění?

Definitní podezření na zmanipulované spermie padlo včera, při narození asi desátého telete, v listopadu už asi čtvrtého potomka slavného německého plemeníka. Farmářka se na dojírně chtěla vsadit s hospodářkou, že to bude zase býček. Hospodářka se – bohužel – vsadit nechtěla, protože tušila prohru – a taky že jo! V sedm večer se farmářka šla podívat na malého, mokrého, čerstvě narozeného býčka.

Velké překvapení čekalo na všechny ve středu ráno, kdy přišlo na svět další telátko. Jen farmářka ráno vešla na dojírnu, hospodářka vychrlila: „Máme Kačenku!“ Cože, jalovička? Opravdu? A po němčourovi? Farmářka se nestačila divit. Ale je to tak! Doufejme, že tím je krize zažehnána a čeká nás půlrok jalovic.

Má to jediný háček – hodně budoucích matek je připuštěno hospodářovic býkem masňákem, což znamená, že potomci obou pohlaví půjdou k řezníkovi, nikoliv dojit. Idea byla taková, že po plemeníkovi z dovozu budou špičkové dojnice a po masňákovi telata na výkrm, která mají vyšší přírůstky a lépe se prodávají. No jo, člověk míní…

Pro farmářku to ale není rozdíl. Produkce odpadu je u obou druhů stejná, a je úplně jedno, jestli kydáte hnůj po mléčném nebo masném plemeni. A že toho zase bude. Už teď je na teletníku osm kousků a to to jsme teprve na začátku plodného období.

 

Foto: obrázek 1, obrázek 2, obrázek 3 – pixabay.com (licence: CC0 Public Domain)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *