Zákonná ochrana ptáků v Evropě funguje, v ČR je ale zastaralá a pokulhává

Mezinárodní tým vědců, vedený českými ornitology, v časopisu Biological Conservation uveřejnil studii, z níž vyplývá, že přísná ochrana ptáků ve střední a východní Evropě má dobré výsledky. Zároveň se ale ukázalo, že česká legislativa v tomto směru potřebuje zrevidovat, protože ochrana zvláště ohrožených druhů není dobře podchycena, a proto pokulhává.

 

V rámci studie podrobili vědci analýze 306 druhů ptáků v 10 zemích střední a východní Evropy. Ukázalo se, že nejlépe se daří nejpřísněji chráněným druhům. „Naše výsledky jasně potvrzují, že má smysl ptáky chránit. Nejúčinnější je všeobecná ochrana co největšího počtu druhů v kombinaci s přísnější ochranou těch nejvíce ohrožených,“ podotkl hlavní autor studie Jaroslav Koleček.

K zavedení moderní ochranářské legislativy došlo ve střední a východní Evropě na počátku 90. let a dnes je patrný pozitivní dopad na ochranu ptáků. Početnost chráněných druhů ve srovnání s druhy nechráněnými vzrostla. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Tam, kde se chrání pouze nejohroženější druhy, jejich početnost výrazně vzrostla. Naopak v zemích, kde je chráněna většina druhů, se početnost těch chráněných téměř nezměnila a došlo ke značnému poklesu populace nechráněných, většinou lovných nebo pronásledovaných druhů.

 

 

V České republice nejsou podmínky ochrany ptáků ideální

V ČR základní ochraně podléhají všechny druhy ptáků, zvláštní ochraně pak přibližně třetina z nich. Podle nové studie ale u nás zvýšená ochrana příliš nefunguje – druhy, které ubývaly před vyhlášením ochrany, ubývají i nadále. Potvrdilo se tak dřívější zjištění českých ornitologů.

„Zákonná ochrana ptáků v České republice selhává především u běžných druhů polních ptáků a také se příliš nedaří zvrátit negativní trendy u druhů, které dlouhodobě ubývají,“ říká Petr Voříšek, koordinátor evropského monitoringu ptačích populací z České společnosti ornitologické (ČSO).

A Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, k tomu dodává: „Problémem je i to, že vyhláška určující zvláště chráněné druhy je zastaralá. Vznikla před více než 20 lety a od té doby se prakticky nezměnila. Zákonná ochrana tak nereflektuje změny, ke kterým v přírodě došlo, například nechrání jednoho z našich nejvzácnějších dravců, celosvětově ohroženého orla královského. Ten u nás začal hnízdit v roce 1998, ochranu má ale stejnou jako vrabec nebo kos.“

 

Foto: Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *