Husa a la straka… Nebo naopak?

Nelekejte se, nejde o žádný recept na nedělní oběd, ale o krátké vyprávění o tom, kterak se mladá husa dala na bižuterii. Bohužel tu moji.

 

Těmi lesklými cetkami zrovna neoplývám, přesto, když přijdu k husám, jsem ověšena chtivými zobáky. Všechno kovové a lesklé je doslova fascinuje (to už ale ti z vás, kteří viděli video se zipem, vědí).

Už když to byly malé ochmýřené kuličky, velice je zajímal můj prstýnek. To ještě bylo jen takové nevinné oďobávání. Teď už jsou to husy téměř dvoukilové a v zobáku mají docela sílu, takže když se do mě pustí, je to jak nálet supů.

 

 

Jak jsem málem byla sezobnuta i s řetízkem

Mazlíka nedávno zaujal můj kroucený řetízek z bílého a žlutého zlata. Když jsem se k němu jednou posadila, že ho podrbu na volátku, jak to má rád, ani jsem si neuvědomila, že se mi ten řetízek houpe na krku. Až když ztěžknul o půl druhého kilogramu, jak se mi na něj houser pověsil, uvědomila jsem si, že něco takového vůbec mám.

Ten rošťák ho začal žužlat tak usilovně, až jsem se lekla, že za chvíli řetízek skončí v jeho trávicím traktu a moje maličkost ho bude následovat. Měla jsem co děla, abych mu zabránila v naplnění tohoto katastrofického scénáře. Ovšem, rozevřít zobák huse, která si právě pochutnává na cenném kovu, není vůbec jednoduché.

Tak nakonec nevím, co jsme si to před necelými pěti týdny přinesli domů. Už to sice vypadá jako husa, ale třeba ta zvířátka jen klamou tělem. I zloději se maskují, tak třeba straky přišly na novou taktiku, jak se dostat blíže lidskému bohatství.

 

Foto: archiv autorky

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *