Do české přírody se vrací předek kočky domácí – kočka divoká

Poslední zaznamenaný jedinec u nás byl zastřelen v roce 1952, od té doby se v ČR kočky divoké nevyskytovaly. Nyní ale NP a CHKO Šumava, olomoucké hnutí DUHA a vědci z Karlovy univerzity přinesli zprávu, že mourek, jehož obrázky zaznamenaly fotopasti na Šumavě a v Beskydech, je skutečně kočka divoká – předek kočky domácí.

 

Obrázky kočky šumavské fotopasti zachytili už v roce 2011 a loni výskyt vzácné šelmy zdokumentovaly také přístroje v Beskydech. Vědci ale až nyní potvrdili, že se skutečně jedná o kočku divokou – kvůli velké podobnosti s kočkou domácí a možné záměně museli fotografie nejprve podrobit pečlivé analýze.

Oproti domácí kočce je ta divoká mohutnější, má jiné pruhy a huňatější ocas. Přesto by ale odborníci byli radši, kdyby měli k dispozici materiál pro genetické testy, které by vše stoprocentně potvrdily.

 

 

Kočka divoká potřebuje smíšené lesy a remízky

Kočky divoké se do naší přírody pravděpodobně vracejí ze sousedních zemí. V Německu, Rakousku a na Slovensku žijí. U nás byly vyhubeny před dvěma sty lety. Poslední záznam o zastřelené kočce divoké u nás pochází z roku 1952.

Ochranáři a vědci nezastírají radost z návratu plaché šelmy, zároveň ale uvádějí, že stejně jako v případě rysů, vlků a medvědů se člověk bude muset naučit s těmito zvířaty žít a připravit jim vhodné životní prostředí.

V případě koček divokých jsou to smíšené lesy, které dříve byly nahrazované smrkovými monokulturami. Kočkám vyhovují především dubové a bukové lesy, které jim poskytují útočiště i potravu, a louky s remízky, jimiž nepozorovaně mohou přecházet mezi lovišti.

 

Foto: NP Šumava

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *