Díky cílené ochraně druhů se do Evropy vrací divoká příroda

Bobr, zubr nebo orel královský – to jsou druhy, které má většina lidí spojené s pojmem divoká příroda. Jak uvádí nejnovější studie “The Wildlife Comeback in Europe”, na níž spolupracovali vědci z celého světa (včetně odborníků z České společnosti ornitologické), do Evropy se někteří velcí savci a ptáci pomalu vracejí.

 

Řada velkých savců a ptáků z evropské přírody během posledních století téměř vymizela. Nyní se ukazuje, že díky cílené ochraně konkrétních druhů se v období let 1960 až 2010 některým z nich opět daří osidlovat Evropu.

Z velkých ptáků významně vzrostla početnost třeba u orla mořského, orla královského, čápa bílého nebo pelikána kadeřavého. Dříve stavy těchto ptáků decimovalo přímé pronásledování, například kladení otrávených návnad (což se bohužel na některých místech děje dodnes). Počty velkých ptáků ale díky ochraně vzrostly v celoevropském měřítku od roku 1970 o desítky až stovky procent.

Z velkých savců se vracejí například zubři. Největší evropský býložravec byl na začátku 20. století téměř vyhuben a ztratil přirozené prostředí. Díky reintrodukčním programům a podpoře rozmnožování se počty jedinců opět zvýšily, zejména ve střední a východní Evropě se silnou základnou v Polsku a Bělorusku.

 

 

Ještě není vyhráno

„Díky evropským směrnicím o ptácích a prostředí došlo k regulaci lovu, k ochraně druhů i k systematické ochraně prostředí. Do ochrany přírody se cíleně investuje. Evropská ochrana přírody však stále pokulhává v ochraně druhů široce rozšířených, ohrožovaných plošnými změnami v krajině, především v zemědělství. Výsledky studie Wildlife Comeback ukazují, že pomocí dostatečných zdrojů a úsilí je možné populace ohrožených druhů obnovovat, že ochrana přírody v Evropě má smysl,“ říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.

I přes tyto potěšující výsledky je ale nutné podotknout, že je v Evropě (a nejen v ní) stále mnoho ohrožených druhů. Jak odborníci z ČSO podotýkají, na výsledky studie je rovněž potřeba nahlížet v kontextu změn v historickém rozšíření druhů. Například počty a rozšíření druhů jako je vlk nebo rys dramaticky klesaly až do první poloviny 20. století. Současné obnovení populací těchto druhů je tedy nutné posuzovat s opatrností, protože zdaleka nedosahují dřívější početní úrovně nutné pro dlouhodobé přežití.

 

Foto: Alexandr Frolov, Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *