Bouřka děsivá i krásná. Jak vzniká a jak odhadnete její vzdálenost?

Bouřek se bojíme, protože jsou nebezpečné, a zároveň nás uchvacují, protože jsou velkolepé. A tak, zatímco se zástupci první skupiny schovávají doma pod peřinu, zástupci druhé popadají fotoaparáty, sedají do aut a jedou ‚lovit‘ blesky.

 

Bouřka je opravdu nádherný úkaz, i když na naší planetě nijak neobvyklý – vždyť podle odhadů vědců probíhá na Zemi v jeden okamžik 1800 bouřek.

To, co nás na nich pravděpodobně tolik uchvacuje, jsou světelné efekty a hluk, který je doprovází. A možná i trocha tajemství, která je zastírá.

 

 

Jak vznikají bouřková mračna

Bouřka se rodí z hustých věžovitých mraků, které se vytvářejí v nestabilních oblastech atmosféry, v nichž vzniká silný vzestupný proud teplého a vlhkého vzduchu.

Vlhkost v mracích se začne srážet, jakmile dosáhnou výšky nad 13 000 metrů. V mraku začíná pršet, sněžit nebo padají kroupy. Blížící se bouřku tak ohlašuje studený vlhký vzduch, který klesá k zemi.

 

Jak vzniká bouřka

Abychom snáz pochopili vznik bouřky, můžeme si bouřkový mrak představit jako velký kotel, v němž se hromadí obrovský elektrický náboj. Zatímco u základny mraku se drží záporný elektrický náboj, v jeho vrcholcích se hromadí náboj kladný.

A protože z fyziky už dávno víme, že se protiklady přitahují, jistě stačí jen podotknout, že Země je nabitá kladně, a hned si dobře představíte ten souboj, když se záporný náboj u základny mraku a kladný náboj Země přitahují.

Atmosféra po určitou dobu působí jako účinný izolátor, když však napětí do určité míry vzroste, dojde k elektrickému výboji, který rozdíly vyrovná.

 

 

Jak vzniká blesk a hrom?

Děj, při kterém vzniká blesk, je složen ze dvou částí: V první se z bouřkového mraku začnou spouštět křivolaké (takzvaně naváděcí) blesky. V druhé části na ně Země odpoví trsovitým výbojem. Když se výboje setkají, vznikne mezi nebem a Zemí jakási elektrická dálnice. Po ní k nebi okamžitě vyrazí prudký náboj, který vnímáme jako světlo blesku.

Hrom, který přitom (nebo potom) slyšíme, vzniká v důsledku prudkého zahřátí vzduchu bleskem. Teplota blesku dosahuje 15 000°C a je vyšší než teplota na povrchu slunce. – Není tedy divu, že blesk mění zrnka písku na skleněné krůpěje.

Takto vysoká teplota blesku zahřeje i vzduch v jeho bezprostředním okolí. Vzduch se zahřeje tak rychle, že se začne prudce rozpínat. Nárazové vlny, které rozpínáním vzduchu vznikají, pak vnímáme jako silné třesknutí (pokud jsme relativně blízko), nebo jako táhlé burácení (v případě, že je bouřka daleko).

 

Jak poznáme, jak daleko uhodil blesk?

Podle blýskání a hromu můžeme přibližně určit i to, jak daleko bouřka je. Stačí, když po vteřinách spočítáme prodlevu mezi bleskem a zaburácením hromu, a výslednou hodnotu vynásobíme 330krát. – Ozve-li se například hrom tři vteřiny po zablesknutí, znamená to, že bouřka je od nás necelý kilometr.

 

Proč stromy a vysoké objekty přitahují blesky?

Je notoricky známým faktem, že není dobré pohybovat se při bouřce v otevřené krajině, nebo se schovávat pod stromy. Kladný elektrický náboj Země se totiž při bouřce vždy hromadí v nejvyšších objektech. Ty pak naváděcí blesky z bouřkových mraků opravdu přitahují.

Není proto divu, že blesky tak často zasahují stromy, nebo vysoké budovy – například do newyorského mrakodrapu Empire State Building uhodí blesk během jediné bouře i několikrát.

 

Foto: Axel Rouvin, Anynobody, Wikimedia

 

1 komentář k “Bouřka děsivá i krásná. Jak vzniká a jak odhadnete její vzdálenost?

  1. 9.8.2013 at 18.46

    Moc hezky napsané povídání. Při jeho čtení ke mně okny doléhalo hřmění, ale blesk zatím nikde žádný.
    A co kulový blesk ? Pořád je pro vědce tajemný, nebo už se o jeho vzniku něco ví ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *