Povodně a chladné počasí ohrožují zvířata, zejm. ptactvo

Rorýsi v chladném a deštivém počasí hynou po desítkách.

Záchranné stanice živočichů hlásí zvýšený počet výjezdů a vyšší příjem zraněných a vyhladovělých zvířat, především pak ptáků. Nejen záplavy, ale i velmi chladné počasí ohrožuje zvířata na životech.

 

Jak v poslední tiskové zprávě uvádí Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů v Plzni – Doubravce, jen během pondělka ve spolupráci s městskou policií řešili na třicet případů.

„Nejčastěji se jednalo o vysílené, apatické a polomrtvé rorýse, následovaly jiřičky, pár čerstvě vyvedených sýkor, ježek, kuna a mládě bobra,“ uvedl Karel Makoň.

 

Za 2 dny jen v Plzni přes 30 rorýsů

Jen za neděli 2. 6. a pondělí 3. 6. plzeňská záchranná stanice zajistila 30 vyčerpaných rorýsů. Jak popsal Karel Makoň, telefonátů týkajících se těchto ptáků bylo po oba dva dny nesčetně. Vyčerpané a polomrtvé ptáky nacházely děti u škol, v jednom případě volající našel apatického rorýse dokonce doma pod stolem.

„Lidé je nachází vyčerpané, slabé a polomrtvé po celém městě – Slovany, Lochotín, Skvrňany, Bory a střed města. To vše jsem objel, abych zejména od dětí převzal polomrtvé a předem ztracené rorýse,“ uvedl Karel Makoň. Jak později ještě upřesnil, ze všech zajištěných rorýsů přežil a byl vypuštěn jen jeden.

„Hlavní tahová vlna rorýsů přilétla zhruba před měsícem, už jejich samotný přílet byl oproti předchozím rokům o dva týdny opožděn a vše nasvědčovalo tomu, že letošní sezona nebude nic moc,“ poznamenal dále Karel Makoň. „Přilétli z dalekých zimovišt přes půl polokoule, aby zde během tří měsíců zahnízdili, vyvedli mláďata a zase odlétli. To, co je však tady potkalo, je hned po masivním zateplování (likvidaci hnízdišť) posledním zásahem do populace tohoto, dříve hojného ptačího druhu.“

 

 

Zachráněné sele muselo být utraceno

Jak je patrné z obrázku, zadní noha selete byla vážně poraněná.

V sobotu 1. 6. byli dobrovolní hasiči přivoláni k potoku v Letkově, kde se podle slov místních topilo divoké sele. Hasičům se ho podařilo zachránit, jak se ale brzy ukázalo, mělo vážné zranění – ustřelenou zadní nohu.

„Zahnívající a larvami much napadená hluboká rána zasahující až ke kolenu, přes celou zadní kýtu a téměř k řitnímu otvoru,“ popsal Karel Makoň.

Veterinář konstatoval, že sele v tomto stavu není možné ošetřit a muselo být nakonec utraceno.

 

 

Zákon přírody zní jasně: Přežijí jen nejsilnější

Počasí má rovněž zásadní vliv na hnízdní úspěšnost ptáků. Mláďatům chladno nesvědčí a pro rodiče je obtížnější sehnat potravu.

Že je počet odchovaných mláďat letos velmi nízký, se Karel Makoň a jeho kolegové přesvědčují i během kroužkování ptáků. „Oproti předchozím rokům nemám letos okroužkované a potvrzené ani jedno mládě výra velkého, kalouse ušatého a u sýců rousných jsou počty mláďat v dutinách také hodně pod dlouhodobým průměrem,“ říká.

„Podobná situace je i u datlů černých, kdy v době, kdy už rodiče dávno vyváděli svá mláďata, tak ještě sedí na vejcích, nehnízdí, a nebo z dutin vyndáváme mrtvá mláďata. Jak dopadnou letos dravci a další sovy je víceméně už také jasné a u drobných pěvců je situace hodně podobná. Bohužel lepší zprávy nemáme ani z hnízd čápů či z našich rybníků.“

Svou daň si počasí vybírá také u vodních ptáků (divokých kachen, hus a labutí), i u ptáků, kteří vyvádějí svá mláďata na volných prostranstvích (koroptve, bažanti, skřivani a další). Zdaleka však nejde jen o úhyn mláďat, například u vlaštovek, jiřiček, rorýsů a dalších ptáků jsou zaznamenány velké úhyny dospělých jedinců.

„Je ale třeba si uvědomit, že v přírodě jsou podobné věci zcela běžné a to, že přežijí jen ti nejsilnější, je zárukou geneticky zdravého a reprodukceschopného chovného materiálu pro roky následující,“ říká Karel Makoň a dodává: „Jedna neúspěšná sezona ve fungujícím ekosystému vůbec nic neznamená, mnohem horší než nepříznivé počasí jsou zásahy, kterými ovlivňujeme populace jednotlivých volně žijících živočichů – například nešetrné změny krajiny, likvidace biotopů a potravních zdrojů, zásahy do hnízdění, doprava, výstavba, nešetrná lesnická a zemědělská činnost, rádoby hospodaření na vodních plochách a tak dále.“

 

Slova podpory přicházejí i z úřadů

Mládě bobra, které vyplavila voda z nory, vytáhl z rozvodněné Úhlavy rybář.

Potěšující je v těchto dnech snad jen fakt, že zájem o činnost záchranné stanice a zvířata, která počasím trpí, projevují jak zástupci úřadů, tak soukromé osoby.

Karlu Makoňovi prý volal například zastupitel města Plzně Roman Jurečko, ředitel státní veterinární správy MVDr. Richard Bílý i zástupci národní sítě záchranných stanic živočichů. Všichni se zajímali o to, jak stanice současnou situaci zvládá a zdali nepotřebuje pomoc.

Jim i všem ostatním zájemcům Karel Makoň vzkazuje: „Děkuji všem, vážíme si přízně, zájmu i podpory a zatím to zvládáme, i když ztráty jsou obrovské.“

 

Foto: DESOP

 

1 komentář k “Povodně a chladné počasí ohrožují zvířata, zejm. ptactvo

  1. Karin
    5.6.2013 at 11.10

    Myslivec, který takto brutálně zmrzačil mládě divočáka a vystavil ho dlouhodobému utrpení, zcela jistě porušil zákon na ochranu zvířat proti týrání. Dle místa nálezu by jistě šlo také dohledat, který konkrétní myslivec v této oblasti působí a podat na něj trestní oznámení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *