Rybářské vlasce jsou pro ptáky smrtící pastí

Ptáci omotaní vlasci, s amputovanou končetinou, s háčky v krku, splávky v trávicím traktu… To jsou jen některé případy, s nimiž se ornitologové a provozovatelé záchranných stanic živočichů setkávají. Počty takových případů se v průběhu jediného roku jen u nás mohou pohybovat v desítkách až stovkách.

 

Stížnosti rybářů na ptáky jako na ‚škodnou‘ jsou slyšet poměrně často, v poslední době například v souvislosti s vyjmutím kormorána velkého ze seznamu chráněných druhů, které pro rybáře znamenalo i ztrátu nároku na finanční kompenzaci ‚škod‘ způsobených těmito ptáky. Ovšem o případech, kdy sami rybáři škodí ptákům, se už příliš nemluví.

Zatímco u ptáků, kteří loví ryby, hovoříme o přirozené predaci, u rybářů (nebo dokonce pytláků), kteří bezohledně pohazují či ponechávají části své výbavy v místech lovu, můžeme mluvit o bezohlednosti. Tyto pozůstatky po nich jsou (mnohdy smrtící) pastí pro řadu druhů ptáků.

 

 

Jaká nebezpečí rybáři ptákům chystají

Nejčastější hrozbou pro ptáky jsou nylonové vlasce. Jsou pro ně špatně viditelné a ke kolizi s nimi dochází kupříkladu na vodní hladině, na porostu kolem vody (když rybář nahodí přes porost a vlasec tam pak ponechá), ale i na skládkách, kde se smotky mohou objevit mezi odpadem.

Ptáci se do vlasců zamotají ve vodě nebo při průletu porostem, kde je vlasec přehozen. Stává se, že se pták při snaze vyprostit se uškrtí, nebo si na končetině či zobáku vlasec utáhne tak, že dojde k postupnému odumření postižené části. Záchranná stanice DESOP v Plzni uvádí případ mláděte labutě, které mělo vlascem zaškrcenou spodní část zobáku, která se zlomila a zůstala viset jen na několika centimetrech tkáně.

Objevují se dokonce i případy, kdy rodiče přinesou vlasce do hnízda spolu se stavebním materiálem, na což pak velmi často doplácejí mláďata. Například v obci Hlinná se pracovníci DESOP setkali s mládětem čápa bílého, jemuž vlasec amputoval nohu.

Rybářský vlasec se, spolu s jiným rybářským náčiním, jako jsou háčky, splávky apod., dostávají polknutím návnady i do trávicího traktu ptáků. Pokud postiženému zvířeti není včas poskytnuta pomoc, je to pro něj smrtící. Například háček zaseknutý v krku znemožňuje přijímat potravu, smotek vlasce či dalších předmětů v trávicím traktu zase zabraňuje průchodu potravy.

 

Jak ptákům můžete pomoci?

Labutě velké a kachny divoké jsou postiženy nejčastěji. Ušetřeni nejsou ale ani kormoráni, čápi, volavky, konipasi, nebo dokonce poštolky, krahujci, sovy a řada dalších druhů ptáků.

Zabránit takovým případům lze jedině osvětou rybářů a veřejnosti. Pomoci můžete i vy, a to třeba jen tím, že nalezený rybářský vlasec či další pohozené rybářské náčiní odklidíte a zneškodníte. Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice doporučuje například vlasec nejprve namotat na klacek a zapalovačem seškvařit.

Pokud naleznete zraněného ptáka, měli byste co nejdříve zavolat městskou policii nebo nejbližší záchrannou stanici živočichů. V případě zaseknutých háčků nechte jejich vyjmutí na odbornících, abyste zvířeti ještě více neuškodili.

 

Foto: Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *