ANATOMIE – Pohyb a výkon koně: Více než praktický rádce pro jezdce a trenéry

Ráda bych Vám představila knihu známé britské trenérky, jezdkyně a veterinární terapeutky Gillian Higginsové, celosvětově uznávané odbornice, která propojuje trénink, péči a pohodlí koně se znalostmi jeho anatomie, fyziologie a mechaniky, což jezdcům a trenérům umožňuje zlepšit vzájemnou komunikaci se zvířetem. Na knize se dále podílela i Stephanie Martinová, jezdkyně s velkými zkušenostmi a s literárním talentem, který i z odborné knihy vykouzlí téměř odpočinkovou četbu.

 

Kniha „Anatomie – pohyb a výkon koně“ je tematicky členěna do níže uvedených dvanácti kapitol, z nichž každá se zabývá jedním z fyziologických systémů zvířete.

 

anatomie koně


Z obrázků namalovaných přímo na živých koních se dozvíte, co se odehrává uvnitř, pod kůží a svaly. (Klikněte pro plnou velikost obrázku.)

 

  • Kůže a kožní orgány
  • Kosterní soustava
  • Svalová soustava
  • Povázka, šlachy a vazy
  • Trávicí ústrojí
  • Dýchací systém
  • Srdečně-cévní systém
  • Mízní systém
  • Nervový systém
  • Žlázy s vnitřní sekrecí
  • Močový systém
  • Rozmnožovací soustava

 

Každá kapitola je dále velmi podrobně zpracována. Je zde vysvětlena anatomie fyziognomie včetně obrazových schémat způsobem srozumitelným i laickému čtenáři. Nosnou částí jsou pak popisy dopadů jednotlivých systémů a orgánů na každodenní práci s koněm, pojmenované jako využití v praxi.

 

 

Kniha nabízí velmi ucelený přehled vlivu anatomie na trénink koně a využití těchto odborných znalostí v praxi, což musí zaujmout každého jezdce či trenéra, neboť výkon koně se primárně odvíjí od jeho tělesné stavby, zdraví a kondice. Na závěr každé kapitoly je v rámečku uvedeno shrnutí těch nejdůležitějších poznatků. Tato forma umožňuje vyhledat si pouze tu kapitolu, na niž se potřebujete zaměřit, kniha není myšlena jako učebnice, kterou je potřeba přečíst od začátku do konce.Hlavní přínos knihy vidím v tom, že nejde o „pouhou“ anatomii, nýbrž že je kladen důraz na využití těchto poznatků v praxi. Kniha není zaměřena na zdravotní problémy a jejich léčení, což je úkol pro veterináře, naopak může oslovit široké spektrum jezdecké veřejnosti, od trenérů a vrcholových sportovních jezdců po ošetřovatele a jezdce rekreační.

anatomie koně

(Klikněte pro plnou velikost.)

Veliké množství ilustrací, a fotografií názorně ukazuje, jak se anatomie a fyziologie koně promítá do různých oblastí ježdění a nakolik ovlivňuje celkovou výkonnost koně. To vše jezdci umožňuje pochopit nejen to, čeho může se svým koněm dosáhnout, ale také to, v čem je kůň svou tělesnou schránkou limitován.

Nehledejte však zde návod na trénink či dosažení úspěchů – nenajdete ho. Mohli byste ale najít dobrou motivaci do dalšího studia a hlavně lepší pohled na koně jako takového a na způsob, jak s ním nadále pracovat tak, aby to pro vás oba bylo příjemné a nenásilné.

 

Ukázka z kapitoly 2 – kosterní soustava:Otřesy

Otřes je síla, která putuje končetinou nahoru pokaždé, když jí kůň udeří o zem. Může způsobit velké zatížení, natažení, a dokonce kulhání. K problémům spojeným s otřesy řadíme podotrochlózu, kroužky, osifikace kopytní chrupavky, návní kosti, mikrofraktury a také natažení šlach a úponů. I když je síla otřesu pohlcena kopytem, spěnkou, spěnkovým kloubem, karpem, hleznem, ramenem a kolenem, jsou to kosti končetin, které musí vydržet břemeno pohybu a zátěže. Nadměrná práce na tvrdém povrchu, zejména rychlá práce, v kombinaci se špatnou tělesnou stavbou uvyšují účinky otřesů a vystavují koně opotřebování kostí a kloubů.

anatomie koně

(Klikněte pro plnou velikost.)

 

Fakta

  • Kost musí být pevná, aby odolala silám spojených s hmotou, rychlostí a chody.
  • Hustotu kostí zvýší členěný trénink s postupně se zvyšující zátěží
  • Aspoň tři roky, tak dlouho trvá, než kost dosáhne při správném tréninku své maximální hustoty.
  • Jak kosti sílí, nabývají na tloušťce i hyalinní chrupavky na jejich koncích a roste schopnost absorbovat otřesy.
  • Ještě 48 hodin po tréninkové zátěži probíhá posilující reakce celého kosterně-svalového systému. Po této době se navrací na svou předchozí úroveň. Aby budování fyzické kondice přineslo požadovaný účinek, musí být pravidelné.
  • Sedm až deset let, to je doba, během níž se vymění kompletně celá kostra. 
  • Jakmile kůň dosáhne své kosterní zralosti, začíná degenerativní proces.

 Kompenzace – využití v praxi

anatomie koně

(Klikněte pro plnou velikost.)

Tlačí-li kůň zádí nestejnoměrně, může v jedné nebo obou pánevních končetinách trpět bolestí nebo svalovou slabostí. Kůň potom může:

  •  Provádět kruhy nebo laterální práci na jedné ze stran snadněji.
  • Skákat do jedné strany.
  • Ztratit rovnost.
  • Upřednostňovat ve cvalu jednu končetinu jako vedoucí – viditelné zpravidla při doskoku za překážkou.
  • Při odpočinku v boxe opakovaně ulevovat stále stejné pánevní končetině.
  • Mít nestejně vyvinuté svalstvo hřbetu a zádě, zejména v bederní oblasti.
  • Mít napjaté svaly na silné straně a slabší, pružnější na slabé.

K cvičení, které pomáhá koni tlačit zádí stejnoměrně, patří práce v kopečcích, jízdárenská práce a přechody na obou otěžích.

 

ANATOMIE – Pohyb a výkon koně, Gillian Higginsová a Stephanie Martinová, vydalo nakl. Metafora, spol. s r. o., v Praze roku 2013. ISBN 978-80-7359-360-5

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *