Představujeme břehuli říční, ptáka roku 2013

Česká společnost ornitologická (ČSO) opět vyhlásila každoroční kampaň Pták roku. Ptákem roku 2013 se stala břehule říční, menší příbuzná vlaštovky obecné. Břehule byly vybrány proto, že jejich populace se stále zmenšuje a záleží jedině na člověku, zda se tento trend podaří zastavit. Dobrou zprávou podle ČSO je, že k odpovědnosti za budoucnost břehulí se hlásí řada těžebních firem, v jejichž prostorách břehule hnízdí.

 

Břehule tráví zimu v subtropické a tropické Africe. I je, jako většinu tažných ptáků, ohrožuje stav afrických zimovišť a tahových cest. Na řadě míst dochází k vysoušení močálů a přeměnu krajiny v kulturní krajinu. Drastické snížení početnosti břehulí způsobují i opakovaná sucha v oblasti Sahelu.

K nám přilétají ze všech vlaštovkovitých nejpozději, přibližně od poloviny dubna do května. Břehule říční se nejčastěji objevují v nížinách a pahorkatinách, kde většinou loví hmyz nad vodní hladinou. Břehule se v době hnízdění příliš nevzdalují od své kolonie. Proto, pokud opakovaně v okolí vídáte větší počet břehulí, je velmi pravděpodobné, že máte nedaleko i hnízdiště.

 

 

Břehule jsou dnes odkázané na člověka a jeho činnost

Břehule říční dříve obývaly zejména říčních břehy, v nichž si hloubily až metr dlouhé nory. „S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely a břehule si musely hledat nová hnízdiště. Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

„Dnes dokonce existují pískovny, kde hnízdí i několik tisíc párů břehulí. Přesto se jejich početnost vytrvale snižuje, v současnosti odhadujeme velikost hnízdní populace na českém území na 15—30 tisíc párů.“ Úbytek břehulí říčních souvisí hlavně se zánikem většiny malých pískoven a rychlým postupem rekultivačních prací ve vytěžených oblastech.

Břehule se usazují hlavně ve štěrkopískovnách, kde vytvářejí kolonie o stovkách párů. To je, paradoxně, činí mnohem zranitelnějšími. Když například dojde k sesuvům hnízdních stěn po deštích, nebo na místech intenzivní těžby dojde k likvidaci hnízd, je to obrovský zásah do populace břehulí.

Naštěstí pro břehule je řada těžebních společností ochotna podílet se na ochraně hnízdních stěn. Zodpovědné plánování těžby i s ohledem na břehule je ukázkou toho, že i šetrná a ohleduplná těžba může mít pozitivní vliv na přírodu.

„Těžebny písků a štěrkopísků se stávají fenoménem, který do značné míry určuje ráz krajiny, nebo vytváří krajinu novou. Při vhodném managementu umožňují nejen zahnízdění břehulí, ale toto nové prostředí využívají i další stovky druhů organismů,“ říká dr. Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze, který se problematice využití těžeben jako náhradních stanovišť pro živočichy dlouhodobě věnuje.

 

Pracovníci těžební společnosti jsou s břehulemi kamarádi

Krásnou ukázkou toho, že podnikatelská činnost člověka nemusí být jen vykořisťováním a ničením přírody, je i přístup zástupců společnosti Lafarge Cement, a.s., která se do ochrany břehulí aktivně zapojuje a je zároveň generálním partnerem letošního ročníku kampaně Pták roku. Její pracovníci jsou rádi, že se břehule každoročně vracejí na jejich pracoviště a zpříjemňují jim pracovní prostředí.

„V loňském roce nám břehule hromadně osídlily hromadu energosádrovce, materiálu, který se přidává k surovině pro výrobu cementu a je uskladněn na volném prostranství v cementárně. Desítky jedinců tam od jara do podzimu tvořily milou společnost našim zaměstnancům,“ uvádí Ing. Jan Špaček, ředitel pro ekologii společnosti Lafarge Cement, a.s. „Při realizaci projektu na podporu hnízdění sokola stěhovavého jsme s českými ornitology narazili na možnost rozšířit spolupráci a podpořit ochranu břehulí. Přišlo nám to příhodné, zvláště když pro propagaci a popularizaci tohoto druhu máme své vlastní živé exempláře. Tedy doufáme, že se k nám z teplých krajin vrátí a nejenom zaměstnance, ale i širokou veřejnost budeme moci pozvat, aby se na kolonii břehulí přišli podívat.“

 

Pomozte zmapovat hnízdiště břehulí a ochránit je

ČSO jako každý rok vyzývá veřejnost, aby se zapojila do mapování hnízdišť ptáka roku. Účinná ochrana ohrožených ptáků může probíhat jen tehdy, mají-li ornitologové dostatek informací o výskytu daného druhu.

Proto velmi pomůžete i vy, když ČSO informujete o případném výskytu hnízdiště břehulí říčních ve svém okolí. Údaje o hnízdištích pak můžete zadávat do faunistické databáze avif.birds.cz, nebo zaslat na e-mail petr.heneberg@lf3.cuni.cz.

Velmi důležité je i hlášení případného ohrožení břehulí – ničení hnízdišť a podobně. V akutní situaci je vhodné informovat sekretariát ČSO nebo přímo Českou inspekci životního prostředí. Jak ale upozorňuje ČSO, do míst s aktivní těžbou písku bývá vstup zakázán, je potřeba v zájmu vlastní bezpečnosti respektovat tato nařízení!

 

 

Autor: TZ ČSO, ab
Foto: Dûrzan cîrano, Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *