Koupí vánočního stromku z KRNAP zákazníci podpoří výsadbu nových stromů

Vrchlabí – Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) v minulých dnech ve Vrchlabí prodávala vánoční stromky. Za peníze, které za smrčky s certifikátem FSC utržila, vysadí na čtyři tisíce listnatých stromů a jedlí.

 

Certifikované smrčky, pocházející z nutných lesních prořezávek, se prodávaly 18. a 19. prosince ve Vrchlabí na náměstí T. G. Masaryka. Jejich cena se v závislosti na výšce pohybovala od 80 do 150 korun a zahrnovala pouze nutné náklady na prořezání a dopravu. K dispozici bylo kolem 360 stromků.

„Nabízené stromky pocházejí z prořezávek, a tudíž les jejich vyřezáním neutrpí. V rámci hospodaření v lese bychom je stejně museli vyřezat. Je tedy lepší je vyříznout nyní a nabídnout veřejnosti jako vánoční stromky,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

A jak Jan Hřebačka dodal, lidé nemusejí mít obavy, že by koupí živého stromku přispívali k poškozování přírody. „Naopak svou koupí přispějí ke zlepšení stavu krkonošských lesů. Utržené peníze se totiž příští rok do lesů v Krkonoších vrátí v podobě více než čtyři tisíce nových stromků, kterých se v nich nedostává – především jde o jedle, buky a javory.“

 

 

Šetrné prořezávání lesu pomáhá sílit

Prořezávání stromků je navíc krkonošským lesům ku prospěchu. Jak uvádějí správci národního parku, takzvané ‚výchovné zásahy‘ lesu pomáhají udržet prostorovou, druhovou i věkovou strukturu. Les se díky prořezávkám také stává stabilnějším a odolnějším vůči klimatickým podmínkám i škůdcům.

Skutečnost, že lesy KRNAP jsou udržovány šetrným způsobem, dokládá i lesnický certifikát Forest Stewardship Council (FSC), který za své hospodaření Správa národního parku obdržela v roce 2009.

Certifikát FSC je pro odběratele (dřeva a v tomto případě i vánočních stromků) dokladem toho, že jím kupované zboží pochází z šetrně obhospodařovaného lesa a že koupí produktu podporuje ochranu lesů a péči o ně přírodě blízkým způsobem.

Jak dále upřesňuje Správa KRNAP, hospodaření podle standardů FSC se odlišuje od běžného lesního hospodaření například tím, že nejsou povoleny rozsáhlé holoseče nebo používání chemických prostředků. Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami.

Významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek (zmírnění povodní) a zdraví ekosystému. Část porostů je vyjmuta z lesnického hospodaření a slouží jako trvalé referenční plochy. Přednostně jsou v lese ponechány doupné stromy jako hnízdiště ptáků.

 

Foto: Nicholas Mutton, Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *