Vědci konečně odhalili virus, který hubí včelstva po celém světě

Virus, který je mezi včelami přenášen parazitem kleštíkem včelím, za posledních několik let vyhubil téměř polovinu populace včel medonosných v Evropě, ale i v jihovýchodní Asii a v USA. Vědci ze sheffieldské univerzity konečně zjistili, o který konkrétní virus se jedná.

Roztoč kleštík včelí stojí za obrovským úhynem včel medonosných po celém světě. Asi dva milimetry velký parazit saje včelám krev. Je zároveň přenašečem zákeřného viru, který hubí včely po celém světě.

Tým vědců pod vedením doktora Stephena Martina ze Sheffieldské univerzity se vydal na Havaj, aby zjistil, o jaký konkrétní virus se jedná. Na Havajské ostrovy byla nákaza zavlečena teprve před pěti lety a existují zde včelstva, která jsou parazitem napadena, ale i včelstva dosud zcela zdravá. Odborníci tak měli jedinečnou příležitost zkoumat obě skupiny najednou.

Čtěte také:

• Ohrožený páchník hnědý by mohl odvrátit těžbu na Karvinsku
• Hmyzí seriál Minuscule (Mrňousci) vám polechtá bránici

Virus přenášený kleštíkem je specifický

Doktor Martin vysvětlil, že virů, které napadají včely, je celá řada. Ne všechny jsou ale pro hmyz takto nebezpečné. Spolu se svým týmem se proto snažil přijít na to, který konkrétní virus má včely na svědomí a jak v jejich tělech přežívá.

Kleštík včelí je asi 2 mm velký roztoč, který včelám saje krev. Tak do jejich těla přenáší i smrtící virus.

Po dvou letech bádání na Havaji vědci konkrétní virus objevili. Zjistili, že jeho ‚vražedný potenciál‘ souvisí právě s přenašečem, kleštíkem včelím. Nepodařilo se jim sice zjistit, jak k tomu dochází, ale podle nich, zcela zjednodušeně řečeno, kleštík jako přenašeč dělá virus horším, než ve skutečnosti je. Roztoč je zřejmě pro virus jakýmsi ‚inkubátorem’, umožňujícím jeho další vývoj či přeměnu.

Virus je tak odolný, že přežije i opakované přenesení z hostitele na hostitele (z roztoče na včelu a naopak). U včel je pak původcem agresivní virové infekce, která napadá buňky, přebírá jejich funkce a de facto mění tělo včely v sebevražednou zbraň.

I dosavadní poznatky berou vědci jako velký úspěch a věří, že se díky nim podaří včely medonosné účinněji chránit. Na tomto hmyzu do jisté míry závisí i životy lidí, neboť tam, kde včely neopylují, není ani úroda.

Foto: Wikimedia