Cena rohu nosorožce na černém trhu se rovná ceně zlata

Asijská medicína pokládá rohy nosorožců za zdroj jednoho z nejúčinnějších léků. Proto jsou nosorožci stále častěji terčem pytláků. Pokud se nepodaří snížit poptávku po rozích, budou brzy nosorožci žít už jen v zoologických zahradách.

Mnohaleté snahy za zvýšení počtu nosorožců berou za své, neboť lov těchto ohrožených zvířat v posledních letech výrazně vzrostl. Pouze v Jihoafrické republice (JAR), kde žijí tři čtvrtiny z celosvětové populace volně žijících nosorožců, vzrostl počet usmrcených zvířat o stovky ročně.

Zatímco za rok 2007 pytláci zabili v JAR třináct nosorožců, v minulém roce už ulovily 448 zvířat. Jen za první čtyři měsíce letošního roku zahynulo rukama pytláků na 200 kusů těchto kriticky ohrožených zvířat.

Nosorožci bílí a černí byli v Africe téměř vyhubeni intenzivním lovem v průběhu 19. a 20. století. Ochráncům se v posledních letech podařilo jejich počty navýšit. Podle odhadů tak dnes v Africe žije kolem 20 tisíc bílých a čtyř tisíc černých nosorožců. Ochránci se však obávají, že počet zabitých nosorožců začne překračovat počet narozených a počty zvířat se opět začnou razantně snižovat.

 

 

Pytláci mají snadnou práci

Asijská medicína pokládá prášek z rohů nosorožců za jeden z nejúčinnějších léků například proti rakovině, ale i dalším nemocem. – Nutno však podotknout, že vědecky léčebné účinky rohů prokázány nebyly. – Proto se cena rohů na černém trhu pohybuje kolem 50 tisíc eur (asi 1,2 milionu korun) za kilogram.

Není proto divu, že pytláci mají nosorožce na mušce stále častěji. Lov pro ně není ničím náročným – pomáhají jim moderní technologie. Například díky GPS navigacím dokáží zvířata přesně lokalizovat. Nosorožce často střílejí z vrtulníků.

Ne všechna zvířata jsou však usmrcena. Stává se, že nosorožec při útoku pytláků utrpí smrtelná zranění a později umírá v krutých bolestech. Výjimkou není, když pytláci rohy zvířatům uřezávají ještě za živa.

 

Co může nosorožcům pomoct?

Ozývají se hlasy pro legalizaci odstřelu nosorožců. Podle některých by to znamenalo rozvoj nelegálního obchodu. Proti tomu se ale staví ochránci zvířat.

Pomoci může jen snížení poptávky po lécích z rohů nosorožců. To závisí především na osvětě obyvatel zemí, kde tato léčiva používají. Je to především Vietnam. Dříve se k těmto státům řadila i Čína, zde je ale používání rohů v medicíně zakázáno od roku 1993.

Snahy o ochránění nosorožců před pytláky dnes sází především na odřezávání rohů, ty ale nosorožcům dorůstají, takže řešení je jen krátkodobé. Proto jsou některým zvířatům rohy potírány barvou, nebo napouštěny toxickými látkami, které je činí pro asijskou medicínu nepoužitelnými.

 

Foto: Wikimedia

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *