Ochránci zvířat nesouhlasí s tím, že by myslivost byla kulturním dědictvím

UNESCO První společnost za práva koček ochrana zvířat myslivost myslivci  studanky posed photo

Čeští myslivci usilují o přidání myslivosti na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Ochránci zvířat ale zásadně nesouhlasí s tím, že by jejich koníček byl národním kulturním dědictvím, a tak se rozhodli sepsat petici.

Myslivci věří, že jejich koníček je skutečným kulturním pokladem našeho národa. Za kulturní bohatství považují dlouholeté tradice, jako je troubení, pokládání větviček na ulovenou zvěř, ale i specifickou mluvu, mysliveckou kynologii a tradice lovu. Krom toho, myslivost podle nich zanechala nesmazatelnou stopu v kultuře – na řadě uměleckých děl (především na obrazech), v písních nebo v architektuře (výzdoba zámků a podobně).

Díky svým zvykům, tradicím a rituálům se už loni myslivost dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR, na který před ní byly zapsány i takové kulturní tradice, jako je hlinecký masopust, jízda králů, slovácký verbuňk či sokolnictví. Myslivci tak předpokládali, že mají pro zapsání na seznam UNESCO velkou šanci.

 

 

Ochránci zvířat jsou proti

Proti úsilí zapsat českou myslivost na seznam památek UNESCO ostře vystupují ochránci zvířat. Vznikla dokonce petice, kterou chtějí autoři předložit ministerstvu kultury.

První společnost za práva koček (PSPK), jejíž členka Alice Oppová je zároveň členkou petičního výboru, očekává, že se podaří shromáždit řádově deseti tisíce podpisů. Názor PSPK na myslivce je jasný.

„Česká myslivost už dávno ztratila bývalý kredit. Stala se zájmovým spolkem lidových myslivců, kterému se podařilo za 64 let takzvaným hospodaření na dříve ukradeném, nyní zákonem o myslivosti posvěceném území vystřílet většinu chráněných predátorů a dravců, přemnožením spárkaté zvěře zničit většinu lesních porostů a postřílet statisíce psů a koček v honitbách i mimo ně,“ uvádí zástupci společnosti na ochranu koček.

 

Naděje myslivců maří i sousedé

Skutečnost, že myslivost byla zapsána na národní Seznam nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR je jedním z předpokladů k její nominaci na zápis do seznamu světového nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Jenže další podmínkou je, aby nominaci podpořily i sousední státy.

Server Aktuálně.cz ale uvádí, že jeho nejmenovaný zdroj, který má informace o průběhu vyjednávání, tvrdí, že s podporou sousedních států myslivci příliš počítat nemohou. Krom toho je zde i otázka, není-li myslivost v rozporu se zákony o ochraně přírody či evropskými zákony proti týrání zvířat.

 

Petice proti zapsání myslivosti na seznam UNESCO

Pokud ani vy nesouhlasíte s tím, že by česká myslivost měla být zapsána na seznam národního kulturního dědictví UNESCO, můžete svůj nesouhlas vyjádřit podpisem petice První společnosti za práva koček. Petiční arch je ke stažení například na stránkách Nadace na ochranu zvířat (viz zde).

 

Foto: Wikimedia

 

4 comments for “Ochránci zvířat nesouhlasí s tím, že by myslivost byla kulturním dědictvím

  1. Iveta *
    17.4.2012 at 13.45

    Musím nesouhlasit. Za mnohem větší zlo než myslivce považuji samozvané ochránce čehokoli. Vždyť kdo rozhodl o vybití kamzíka v Jeseníkách? CHKO Jeseníky a to nejsou myslivci, ale ochránci přírody. Že kamzík ničí vzácné rostlinstvo? Jednak je za sto let svého žití tam nezničil, a jednak k ničení přispívají hlavně přemnožení jeleni, jejichž přemnožení dopustila právě zmiňovaná správa CHKO Jeseníky. Samozřejmě, že v každé společnosti se najdou dobří i špatní lidé, ale stejně tak to platí i mezi ochranáři. A koneckonců známé heslo ,,Zabij bobra, zachraň strom“ bylo ochranáři právě v Jeseníkách (či na Pálavě – koza bezoárová) doslova uplatněno, že?

    • Procházka Jan
      17.4.2012 at 22.21

      Milá Iveto, ano, i samozvaní ochránci čehokoli mohou napáchat velké zlo, blbost se bohužel nevyhýbá ani samozvaným ochráncům čehokoli. Samozvaní ochránci čehokoli však nepáchají zlo z principu jako myslivci a hlavně samozvaní ochránci čehokoli nežádají býti zapsáni na seznam národního kulturního dědictví UNESCO.

      Čeští myslivci nejsou něco jako „Strážci Yellowsonskýho parku“ ale jsou to ozbrojení ožralové bez sebemenši „disciplíny“ a zodpovědnosti, pro které je největším potěšením něco zabít a pak se tím chlubit v hospodě. Patří spíš na seznam vězňů než UNESCO.

      Já vím, že tací nejsou úplně všichni myslivci, ale výšeuvedené týpky si tam drží a ještě je brání, takže jsou vlastně stejní. Myslivce zrušit a odzbrojit!

  2. Iveta *
    8.5.2012 at 23.57

    Milí pane Jane a wombate, můj děda byl myslivec (budiš mu země lehká) a naučil mě toho spoustu o přírodě. Nestřílel po všem co se šustne,jen když to bylo nezbytné na zraněná nebo nemocná zvířata. Učil mě především úctě k přírodě jako celku, která bohužel spoustě ,,ochráncům“ chybí. Blbost, jak říkáte, se opravdu nevyhýbá žádné skupině ve společnosti, ať jsou to myslivci nebo ochránci. Proto razím heslo neházet všechny do jednoho pytle. Bohužel doba komunismu byla zlá a i v myslivosti napáchala mnoho špatného, především tím, že se myslivcem stali lidé ,,vybraní stranou“ bez úcty k přírodě, zvířatům i rostlinám a tito lidé stále žijí a bohužel stále dělají hanbu myslivosti. Ale že by si je mezi sebou myslivci ,drželi, jak říkáte? Spíš se nová a nadějná generace myslivců je snaží tiše přehlížet a čekají až odejdou až nastane jejich čas (navíc takoví které máte na mysli jako ožralce a povšemstříleče mají většinou silné řeči v té hospodě, jak říkáte a do lesa nevkročí, co je rok dlouhý – tudíž i ta ulovená zvířata jsou jen v jejich drahé paměti anebo v jejich fantazii). Kdo z ochranářů se např. ozval na záchranu kamzíka v Jeseníkách? – myslivci, jen ti psali petice a pověřovali odborníky, aby zpracovali studie na působnost kamzíka v Jeseníkách (ochránci chko se rozhodli bez jakékoli předchozí studie kamzíka vybít (pak tedy ,,jen“ snížit stavy)). Myslivcem je nyní i můj syn a jsem na něj pyšná, neboť sám poznal, že ne všichni myslivci jsou dobří a tvrdě proti nim bojuje. Má to ovšem těžké a je velmi nespravedlivé, když i jeho a jemu podobné hážete do jednoho pytle s přežitky komunistické doby. Mladá generace která nastupuje v myslivosti je podle mě nadějí na obnovení původních ideí myslivosti, která si rozhodně zaslouží být kulturním bohatstvím. Vždyť myslivost nejsou jen zbraně, ale i trubači, malíři, fotografové, spisovatelé, odborníci na vysokých školách atd. Tohle všechno je myslivost a máme ji jen my, Slováci a Rakušané (částečně Poláci a Němci). Kdybyste věděl, co mi vyprávěl syn o loveckých hostech z Ameriky, Itálie i jiných mimostředoevropských zemí, tak by vám teprve vstávali vlasy na hlavě. Tam opravdu není myslivost, ale pouze lov bez úcty k životu zvířat. Jsem přesvědčená, že pokud ztratíme naši myslivost a dostane se k nám nemyslivecký přístup z ostatních zemí, tak budeme mít mnohem větší problém než silné řeči zastaralých myslivců v hospodě. To teprve začne bezmyšlenkovité vraždění zvířat, aniž by tomu někdo zabránil (ani ochranáři ne). Navíc na seznam unesco se nemají zapsat oní špatní myslivci, nýbrž myslivost se vším co k ní patří, tak jak jsem psala. Věřím, že do budoucna se situace zlepší a východiskem vidím spolupráci myslivců s ochranáři, což vtloukám do halvy i svému synovi. Ale spolupráce znamaná, že se musí snažit obě strany a věčné osočování a zanevření vše jen zhoršuje. Zkuste tedy najít společnou cestu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


šest + = devět