Co všechno vyřešíte kastrací svého mazlíčka

kočka

Počet toulavých koček a psů je alarmující. Útulky praskají ve švech, mnohé už další nalezence nepřijímají, jiné jen ty, kteří jsou v přímém ohrožení života. Přitom nejúčinnějším a nejjednodušším řešením, jak zabránit dalšímu nekontrolovatelnému množení zvířat, je kastrace.

 

 

Spousta lidí je stále přesvědčena, že je to velký zásah do života zvířete a s kastrací nesouhlasí. Ano, jedná se o operaci a je potřeba mít zvíře několik dní poté pod dohledem, aby rekonvalescence proběhla bez problémů. Kastrace má však i svá pozitiva.Povaha mazlíčka se nijak zásadně nemění a rozhodně se nemění inteligence. Lze jí předcházet určitým zdravotním problémům a mnohdy tak i prodloužit život pejska či kočičky.Pokud nemáte chovné zvíře a neplánujete koťata či štěňata, je kastrace na místě. Dnes je opravdu tolik nechtěných zvířat, že i ta čistokrevná končí v útulcích a těžko se jim hledají noví majitelé. Pokud i přesto o mláďatech uvažujete, měli byste ještě před jejich narozením zvážit, zda pro ně budete mít nové páníčky.

 

 

Kdy kastrovat?

U koček nejlépe po prvním mrouskání, což je většinou okolo 6. až 7. měsíce, u ušlechtilých koček o něco později. Volně a polovolně žijící kočky se mohou mrouskat dříve. Kastrovat lze jinak v jakémkoliv věku, nejlépe mezi říjemi, kdy nejsou tolik prokrvené orgány. Kočky s mláďaty se kastrují asi devět týdnů po porodu.

Kocoury kastrujeme po dokončení tělesného vývoje, kolem 10. měsíce až roku. Je taky dobré, pokud zákrok proběhne hned po prvním značkování, aby si zvíře nevytvořilo návyk, který po kastraci nemusí vymizet.

Feny se kastrují po dosažení pohlavní dospělosti, nejčastěji mezi 8. až 12. měsícem života. Jinak lze kastrovat kdykoli mimo období hárání.

Stejně tak se i psi kastrují většinou po dosažení pohlavní dospělosti. U malých plemen to je v jednom roce, u velkých v roce a půl. Později je kastrace možná kdykoliv.

Obecně platí, že mladší jedinci se s operací vyrovnávají snáze než starší, a to z důvodu rychlejší regenerace. V případě, že se rozhodnete pro kastraci před dosažením pohlavní dospělosti, mějte na paměti, že zvířeti se nevyvinou sekundární pohlavní znaky a bude se chovat stále jako mládě. Takže pokud takto vykastrujete štěně, nebude se hodit na hlídání, na druhou stranu nebude mít potřebu zkoušet svou dominanci v rodině.

 

Pozitiva kastrací

pesU samic je to především nechtěná gravidita. Například kočka může mít až 18 mláďat za rok. Zabránit tak lze i možnému přenosu infekčních chorob, jako je virus kočičí leukémie (FeLV), infekční zánět peritonea (FIP), virus imunodeficience koček (FIV), nazývaný také kočičí AIDS. Kočky se stávají přítulnější a mazlivější, jsou ve větší psychické i fyzické pohodě, protože nejsou vysilovány říjí. Potlačí se projevy říje (mrouskání bývá někdy hodně hlasité).

U fen se kastrací předchází vzniku falešné březosti, ale také mnohým zdravotním komplikacím. Snižuje se riziko výskytu nádorů mléčné žlázy, při kastraci před prvním háráním až o 85 procent, před druhým háráním o 75 procent. Předchází se rovněž gynekologickým onemocněním, jako je například pyometra (život ohrožující hnisavý zánět dělohy, který se projevuje nejčastěji od osmého roku života). Slouží také jako prevence, diagnostika a terapie některých hormonálních dermatóz (kožních onemocnění) a konečné řešení onemocnění vaječníků a dělohy. Další prevencí je vznik diabetu, který je mimojiné spojený i s pohlavními hormony gestageny. V případě, že se cukrovka objeví v období po hárání a příznaky netrvají déle než tři týdny, může být kastrace jedinou léčbou, kdy pak není nutné podávat doživotně inzulín. Kastrace také pomáhá řešit hormonální poruchy pohlavního ústrojí jako je prodloužené hárání.

U samců jde především o zabránění nechtěného nakrytí samic a potlačení nežádoucích projevů sexuálního chování (útěky psů za fenami v říji, toulání kocourů a minimalizace jejich rvaček a následných vážných poranění od jiných kocourů, včetně možné nákazy infekčními nemocemi).

Kocourům se tak minimalizuje značkování teritoria močí, což bývá problém hlavně při chovu v bytě. U psů dochází k ovlivnění dominantního nebo agresivního chování vůči lidem a psům. V neposlední řadě slouží jako prevence nemocí pohlavních orgánů (například nádory varlat či kryptorchismus – nesestouplé jedno nebo obě varlata z břišní dutiny do šourku, které může mít za následek nádorové bujení v pozdějším věku).

 

Komplikace kastrací

Komplikace se vyskytují velmi zřídka. Patří mezi ně intolerance na anestetika, ostatní použitá léčiva nebo šicí materiál. Dále pak sklouznutí podvazů, a tím u samců ke krvácení do šourku, u samic krvácení do dutiny břišní. U fen se může objevit inkontinence (zvláště u velkých plemen, lze však léčit pomocí léků nebo chirurgicky) a hyperestrogenismus (vzácné onemocnění fen, kdy dochází ke ztrátě srsti v okolí zevních genitálií a řitního otvoru, případně i na břiše a bocích).

 

Co je třeba vědět?

U kastrovaných zvířat se také uvádí vyšší riziko obezity. Toto se dá ovlivnit druhem krmiva se sníženým energetickým obsahem a jeho dávkováním, a také pohybovou aktivitou.

Úprava chování vlivem testosteronů u samců nastává až po několika týdnech či měsících po zákroku, po zmetabolizování jeho zbytků. U psů, jejichž chování není způsobeno působením testosteronu k úpravě nedochází.

Pokud po kastraci nese vaše zvířátko jakékoliv známky abnormálního chování, neprodleně se poraďte o jeho stavu s veterinářem.

 

„Prosím, nezvyšujte počty nechtěných mláďat jen proto, že vám kastrace přijde „proti přírodě“. Jejich vyhození nebo dokonce usmrcení rozhodně není nic, s čím by příroda souhlasila.“

Veronika Němcová

 

Autor: Veronika Němcová
Foto: archiv autorky

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *