S korelami se nenudíme

Se zvířátky je zábava. Každý, kdo doma nějakého toho mazlíčka má, mi jistě dá zapravdu. Nevím sice, jak je to například s rybičkami, ale kdo by si třeba myslel, že malý papoušek zavřený v kleci je nudný tvoreček, který celý den jen tak posedává na bidýlku, zobe zrní, pouští peří a občas pískne (nebo naopak píská až moc často), ten je na velkém omylu.

 

Máme doma dva papoušky – párek korel, Rudíka a Lóru. Nuda s nimi rozhodně není. Už jen tehdy, když se je občas rozhodneme pustit z klece, aby si protáhli křidélka; dostat je pak zpátky do klece je doslova nadlidský úkol. Rudík totiž zjistil, že když bude létat těsně u stropu a nesnese se níž, ti malí lidičkové tam dole, co úporně mávají košťaty a násadami, aby nasměrovali jeho let, na něj nemůžou. Navíc jsou hrozně směšní, když tam tak pobíhají v jedné ruce s násadou a v druhé s ručníkem, který na něj hodlají hodit, až si sedne někde v jejich dosahu.

 

Truhlík Rudík a bojovnice Lóra

Lóra a Rudík

Lóra a Rudík

Jak vidno, korela je inteligentní zviřátko. Naše Lóra v sobě navíc nezapře smysl pro ženský šarm a důvtip. Například, když jsme jim onehdy do klece pověsili houpačku, Rudík to vzdal hned potom, co na ni prvně vylezl, neudržel rovnováhu a sletěl po hlavě na dno klece. Lóra na to šla od lesa a tak dlouho houpačku obhlížela, dokud ve své chocholaté hlavince nevyvinula strategický plán. A tak se k tomu jednou postavila s odhodláním sobě vlastním – vyšplhala po boční stěně klece, houpačku si přitáhla zobákem, elegantně překročila vzdušnou vzdálenost mezi stěnou klece a houpačkou a už byla tam, kde chtěla. Houpadlo se jí nakonec stalo i noclehárnou.

Kiwi – nebezpečné ovoce

Rudík je ale tak trochu trouba, nešika a navíc srabík. Mysleli jsme si například, jak mu nepřilepšíme, když mu nabídneme trochu čerstvého ovoce. Z proužku jablíčka si sice uzobl, ale jakmile jsme mu mřížkami prostrčili kousek kiwi, namáčkl se do kouta v protější straně klece a řval, dokud jsme tu divnou zelenou věc nedali pryč. Oproti tomu sušené kiwi v ovocné tyčince mu nevadí. Zřejmě uznal, že potencionálně nebezpečné ovoce je v této formě relativně neškodné.

 

Zodpovědná partnerka

Jak už to tak bývá, v párech, kde muž je truhlík a žena průbojná dáma, dominantní postavení automaticky získává „něžné pohlaví“. Z toho logicky vyplývá, že náš korelák je pod pantoflem. Projevuje se to tak, že když si svou choť začne předcházet rozvernou písničkou, drahá ho okřikne a je po zpívání.

Lóra, jakožto správná partnerka, dbá i o Rudíkovu životosprávu a drží ho velmi zkrátka. Jakmile zmerčí, že její choť zase vysedává u krmítka a láduje se prosem, ihned zanechá své veledůležité práce – úpravy interiéru klece spočívající ve štelování zrcátka, odmontovávání zvonečku, loupání bidýlek atd. – a honí ho od zrní pryč. Nejen, že se tak Rudík zbytečně nepřejídá, ale po několika takových „nájezdech“ má i dostatek pohybu, čili obezita u něj nehrozí.

Vypsat všechny nevšední zážitky, které ze soužití s korelami máme, by vydalo na malou novelku a nakonec i na seriál, protože papoušci pořád vymýšlejí něco nového. Nenudí se ani oni, ani my. A ačkoliv občas vřeští, protože je zrovna rozčiluje pračka, znělka zpráv z rádia, nebo kolemjedoucí sanitka s majáčkem, jsme rádi, že je máme, protože je doma alespoň pořádně živo.

 

Máte taky zajímavý příběh? Zažili jste se zvířátky něco zajímavého? Nebo máte kuriózní fotku? Chcete-li se s námi podělit, napište nám na e-mail info@vlastovka.info a my váš příspěvek uveřejníme!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ochrana proti spam - doplňte správné číslo do příkladu: *